Z opevnění není v Hradci muzeum, ale soud a také vězení
Budova Krajského soudu v Hradci Králové. Ilustrační fotografie. Autor: Deník/ David Taneček
25.3.2014 20:20
Hradec Králové /POZORUHODNOSTI OČIMA ARCHITEKTA/ - Ne nadarmo se Hradci Králové přezdívá Salon republiky. V seriálu vám ukazujeme pozoruhodné stavby východočeské metropole. Krajský soud z roku 1935 okomentoval architekt Jan Falta.
Na pozemku tvaru pětiúhelníku ležícím mezi zámečnickou školou a českobratrským kostelem byla v roce 1935 dokončena budova krajského soudu a věznice navržená architektem Václavem Rejchlem mladším (1884 - 1964).
Hlavní průčelí pravidelně členěné vysokým řádem lizén se soklem obloženým kamenem vypovídá o významu a postavení zde sídlící instituce. Uvnitř v přehledném a logickém schématu jsou prosvětlené administrativní a soudní pracovny s velkou jednací místnosti uprostřed dvora.
Na část soudu navazuje část věznice s celami, ošetřovnou, kaplí a zázemím postavená tak, že kopíruje tvar pozemku ve funkci "oplocení" vymezuje vnitřní vězeňský dvůr.
V areálu jsou, obdobně jako v jiných veřejných budovách stavěných v té době, služební byty pro dozorce věznice. Na rozdíl od administrativních místností obrácených na osluněnou stranu, mají služební byty v umístění podřizující se architektonické koncepci věznice, pokoje směřované na severní stranu pro bydlení nevhodnou.
Zbourat, nebo nezbourat kavalír?
Pětiúhelníkový tvar pozemku, na němž je postavena budova krajského soudu a věznice, odkazuje na půdorys kavalíru č. XXXV barokní pevnosti založené v polovině 18. století.
Ačkoliv se město Hradec Králové zavázalo v roce 1893, že zboří veškeré pevnostní objekty, objekt kavalíru č. XXXV si armáda vyhradila užívat minimálně dalších deset let. Objekt kavalíru byl zbořen až ve třicátých letech dvacátého století.
Nemnoho scházelo a místo budovy krajského soudu a věznice, zde mohl být kavalír č. XXXV zachován jako památka. V roce 1911 Klub za starou Prahu navrhl tehdejší Ústřední komisi sídlící ve Vídni, která vykonávala ochranu památek, přeměnu kavalíru č. XXXV na muzeum bitvy u Hradce 1866.
V obsáhlém dopise starosta města Dr. František Ulrich odůvodňuje bourání kavalíru mj. získáním místa pro plánovanou stavbu gymnazijní budovy a kolizí s navrhovanou trasou tramvaje.
Důkazem, že město bylo v tomto sporu úspěšné, je postavená budova krajského soudu a věznice.
Právo a Spravedlnost
Dvě sochy Právo a Spravedlnost od sochaře a kameníka Josefa Bílka osazené roku 1935 na širokém vstupním schodišti promlouvají o poslání budovy.
A kontrastují také se skromnou pamětní deskou od akademického sochaře Jaroslava Bartoše osazenou v roce 1999 na průčelí k připomínce obětí období našich dějin, kdy právo a spravedlnost byly umlčovány.
Jedním z nichž se tato připomínka týká, se stal před šedesáti lety, můj dědeček Karel Řičář (1900 - 1977) československý politik, poslanec Národního shromáždění republiky Československé, starosta obce Voděrady a malorolník.
